Aktuality a tiskové zprávy

Bible kutnohorská Martina z Tišnova

Společnost Tempus Libri se specializuje na výrobu přesných napodobenin vzácných rukopisů, dokumentů inkunábulí a jiných historicky a kulturně výjimečných a hodnotných děl. Dnešní trh je zná pod pojmem faksimile. Ve své edici nabízí tituly, jejichž originální rukopisy mají nevyčíslitelnou kulturní hodnotu a často jsou i národní památkou podléhající přísným archivačním a bezpečnostním opatřením.
Nyní vychází první umělecké faksimile Bible kutnohorské ve velmi limitovaném nákladu 199 výtisků pro celý svět. Každý výtisk má vydaný svůj certifikát, který notářsky garantuje shodu s originálem, pořadové číslo v limitní řadě a také pravost původu. Proto je certifikát vystavován na konkrétní jméno majitele. Tento výjimečný počin rozšiřuje naši nabídku dříve vydaných rukopisů - Velislavova bible (750 let) a Kniha hodinek knížete Rohana (500 let).
Bible kutnohorská je druhou úplnou tištěnou českou biblí, která spolu se svou předchůdkyní, Biblí pražskou patří do tzv. čtvrté redakce staročeského překladu. Její vznik se datuje rokem 1489, kniha má v podstatě totožný text jako Bible pražská, navíc je však vyzdobena 116 dřevořezy. Bibli kutnohorskou vytiskl v roce 1489 tiskař Martin z Tišnova. Je dvoubarevná, není ilustrována a z tiskárny tedy vycházela jako svým způsobem nedokončené dílo. Zájemci si totiž nekupovali knihu svázanou, ale ve volných složkách, navíc s vynechanými místy pro iniciály (velká písmena na počátku jednotlivých kapitol). Každý majitel bible si ji pak sám dal svázat a od písaře nebo iluminátora si do ní nechal vepsat či domalovat barevné iniciály. Čím byla výzdoba bohatší, tím byla dražší, a tak mnohé exempláře Kutnohorské bible zůstaly bez iniciál. Pro ty malované však platí, že ačkoliv jde o jeden a týž tisk, každá z nich je vlastně originálem.
Vznik této pozoruhodné knihy byl předznamenán velkým soupeřením Prahy a Kutné Hory na konci 15. století. Kutná Hora byla na vrcholu slávy a její měšťané neváhali podpořit velkorysou půjčkou 10 kop grošů tiskařského mistra Martina z Tišnova k co nejrychlejšímu vydání vlastní tištěné bible. Nakonec je sice Praha předběhla vydáním Bible pražské o jeden rok, nicméně v ostatních atributech vítězí Bible kutnohorská. Nejenom, že je bohatě ilustrovaná, ale má také o několik stran více, takže je svými 612 listy nejrozsáhlejším českým prvotiskem. Co fascinuje u Kutnohorské bible hned na začátku, je jednota knihy, soulad písma a malovaných iniciál, harmonie celkové kompozice a jednotlivých detailů. Foliový formát, tedy velikost zhruba 30 cm na výšku a 21 cm šířky a jejích 612 listů činí bibli 10 cm silnou, spolu s dřevěnými deskami pak dosahuje téměř 13 cm. Kožený potah desek je v originále zachován velmi zřídka, většinou jsou to převazby z pozdějších století.
Tisk Bible kutnohorské byl poznamenán rychlostí s jakou vznikala a tím i určitými technickými „zmatky“ při výrobě. Listy byly vytištěny ve dvou vlnách (edicích) a výsledné svazky knihy byla poskládány buď jen z každé čisté edice, ale i smísením listů obou edicí. Nakonec, u posledních výtisků se už nedostávalo některých tištěných listů, takže musely být nahrazeny ručně psanými…
Mistrem cechu tiskařského, který Bibli kutnohorskou vytvořil, byl Martin z Tišnova. Ten se kupodivu dostal k tiskařskému řemeslu až v pozdním věku (v době vydání Bible kutnohorské mu bylo kolem 70 let). Byl to původní profesí významný písař, který se i při svém stáří nechal uchvátit tehdejší novou technologií, jež převrátila knižní trh naruby. Kromě Bible kutnohorské vydal Martin z Tišnova i několik dalších pozoruhodných knižních děl.
Krátce po 14. listopadu 1489 byly na trh uvedeny první exempláře Bible Kutnohorské, podle tehdejší praxe menších tiskáren nevázaných, přičemž odběrateli nebyli individuální zájemci, ale knihaři nakupující ve velkém, kteří též zajišťovali vedle vazby i další výzdobu, která přes osobité znaky každého exempláře nese rysy určité kategorizace do čtyř skupin, které se musely lišit i cenově. První kategorie byla přepychová s vícebarevnými malovanými iniciálami s výběhy a často i zlacenými na začátcích jednotlivých biblických knih, s bordurami obvykle na začátku předmluvy. Druhá skupina s malovanými iniciálami průměrné úrovně patrně podle šablon kolorování dřevořezů jen krycí, malované iniciály někdy nahrazeny jedno nebo dvoubarevnými s filigránem. Třetí „nejlacinější“ s prostými iniciálami lombardového typu s dřevořezy kolorovanými nebo i nekolorovanými a poslední smíšená, v podstatě typ třetí, doplněný ojedinělými malovanými iniciálami někdy i s bordurou skupiny první. Je zajímavostí, že dřevořezy Bible kutnohorské se staly námětem pro dějiny kroje a impulsem pro významné historiky na přelomu 19. a 20. století, které z nich čerpali náměty. Nejzajímavější je zpráva z r. 1901, že Alois Jirásek zapůjčil Kutnohorskou bibli Mikoláši Alšovi, ze které „okopírovala dcera Maryna všechny obrázky“. Tento Jiráskův exemplář byl mimochodem opsán i zmíněn v prvním dílu jeho knihy F. L. Věk.

Zpracoval Mgr. Tomáš Žilinčár, Tempus Libri spol. s r. o.

Slavnostní otevření výstavy „UNESCO - světové dědictví v Porýni-Falci“

V Českém muzeu stříbra byla dne 22. dubna slavnostně zahájena výstava německé spolkové země Porýní-Falc, která byla uspořádána ve spolupráci s Krajským úřadem Středočeského kraje a Českým muzeem stříbra v Kutné Hoře. Výstava představuje čtyři oblasti spolkové země Porýní-Falc, které byly zapsané do seznamu světového dědictví UNESCO: dóm ve Špýru, římské dědictví v Trevíru, kulturní krajina horního údolí středního Rýna a nejmladší místo světového dědictví – úsek římského limitu v Porýní-Falci. Je to část severní hranice říše římské, vedoucí kdysi Germánií. Tato čtyři místa světového dědictví jsou rovnoměrně rozložena na území spolkové země s bohatou historií a kulturou a představují její vynikající pamětihodnosti. Tato výstava putuje světem již od roku 2007, představila se například ve Španělsku, Japonsku a Číně. Hlavním posláním výstavy je nejen představit krásy spolkové země Porýní –Falc, ale zároveň navázat mezinárodní vztahy.
Kde jinde by měla být výstava představena, než v Kutné Hoře, která letos oslaví 15 let od zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO. Toto významné výročí vzpomenula i PhDr. Světlana Hrabánková (ředitelka ČMS), která výstavu zahájila spolu s 1. místostarostou města Kutná Hora, MVDr. Václavem Vančurou. Za Krajský úřad Středočeského kraje přítomné přivítala náměstkyně hejtmana Ing. Zuzana Moravčíková. Úvodní slovo za německou delegaci pronesl viceprezident Zemského sněmu spolkové země Porýní-Falc, Heinz-Hermann Schnabel a designovaný státní tajemník pro kulturu a zplnomocněnec pro světové dědictví v Porýní-Falci, Walter Schumacher. Po významných proslovech přišlo na řadu umělecké vystoupení souboru „Ars Cameralis“, který přednesl hudbu evropských panovnických dvorů 14. – 15. století.
Výstava bude otevřena ve výstavním sále kutnohorského Hrádku od 23. dubna do 30. května 2010 a následně bude putovat do Muzea T.G.M. v Rakovníku.

České muzeum stříbra 8. dubna propagovalo Kutnou Horu v Praze

V loňském roce vyhlásila Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism soutěž “Ceny Kudy z nudy 2009“, které se zúčastnilo i České muzeum stříbra. V rámci soutěže byly hodnoceny na volnočasovém portále www.kudyznudy.cz nejlepší turistické nabídky daných objektů. V každé z 29 kategorií byly vyhodnoceny vždy tři nejlepší nabídky. České muzeum stříbra v Kutné Hoře se ve své kategorii (Okolí Prahy- výletní tipy) za aktivitu „jedinečná možnost poznat středověký důl“ umístilo na 2. místě.
V roce 2010 v rámci měsíce dubna nabídla agentura CzechTourism vítězům soutěže prostor pro propagaci ve svém informačním centru na Staroměstském náměstí v Praze. Tuto nabídku – představit své nejatraktivnější turistické služby, přijalo celkem 50 subjektů z celých Čech, včetně Českého muzea stříbra. Muzeum z Kutné Hory si připravilo prezentaci na 8. duben. Stovky návštěvníků přicházejících v průběhu tohoto dne se seznámily nejen se zajímavou nabídkou letošní turistické sezóny Českého muzea stříbra, ale čekala je rovněž pozvánka na řadu dalších akcí konaných v tomto městě stříbra. Zájemci o blízké okolí Kutné Hory získali také přehled o turistických památkách tohoto zajímavého regionu Středočeského kraje. Zájem o prospekty a aktivity muzea byl ohromný. Řadu návštěvníků bezpochyby přilákaly i stylové gotické kostýmy pracovnic muzea, připomínající jim, že termín XIX. Královského stříbření Kutné Hory se blíží.
Mgr. Kateřina Vobořilová

Holiday World

Ve dnech 4. – 7. února 2010 se konal v pražských Holešovicích středoevropský veletrh cestovního ruchu Holiday World. Dohromady s veletrhy Top Gastro a Golf World Prague se na Výstavišti prezentovalo skoro devět set vystavovatelů ze sedmačtyřiceti zemí. Veletrh provázela i řada doprovodných programů, jako například tisková konference "Kutnohorské léto 2010", která se uskutečnila dne 5. února v malém sále. Během tiskové konference se prezentovalo i České muzeum stříbra se svou nabídkou akcí na rok 2010 a seznámilo návštěvníky i s bohatým programem již XIX. ročníku Královského stříbření Kutné Hory.
Mgr. Kateřina Vobořilová

Zmizelá Kutná Hora

Dne 1. 12. 2009 se od 16:00 v přednáškové síni na Hrádku uskutečnil odborný seminář pro přihlášené zájemce. Přednášky v první části přiblížily současný stav bádání o historických obrazových pramenech města, zejména vedutách a nejstarších fotografiích. V druhé části byl představen projekt Zmizelá Kutná Hora a jeho jednotlivé výstupy – zejména internetové stránky a kniha.
Následovalo slavnostní otevření výstavy Zmizelá Kutná Hora ve výstavní síni Hrádku.

Vyhodnocení dotazníků ze Dne středočeského kraje

V průběhu Dne Středočeského kraje (28. října 2009) byly návštěvníkům Českého muzea stříbra v objektech Hrádek, Kamenný dům a Tylův památník rozdávány dotazníky s pěti otázkami.
První otázka zněla: Jste z Kutné Hory nebo okolí? Nadpoloviční většina dotazovaných respondentů odpověděla NE. Dotazovaní uváděli někdy i lokalitu. Nejvíce návštěvníků, kteří vyplňovali dotazník, přijelo z Prahy a nejvzdálenější byli z Polska.
Ve druhém bodě měli odpovědět na otázku, který okruh v muzeu navštívili, která část expozice je nejvíce zaujala (kromě středověkého dolu) a vysvětlit proč. Nejvíce dotazníků bylo rozdáno v objektu Hrádku, tudíž i nejčastější odpověď byla, že se návštěvníkům líbily expozice Hrádku a z nich vedlo Dílo mincovní. V Tylově památníku expozice J. K. Tyla a výstava Indiánská inspirace. V Kamenném domě se líbila výstava Mlsáme v každé době. Přečetli jsme si i kuriózní odpovědi, např. se návštěvníkovi líbilo „v úzké chodbičce“, expozice o nemocnici (ta u nás není), okruh Den středočeského kraje nebo chrám sv. Barbory, který k muzeu nepatří.
Třetí bod byl zaměřený na počet návštěv dotazovaného respondenta v našem muzeu. Z 93 návštěvníků odpovědělo 57, že jsou v našem muzeu poprvé. Pokud už u nás v muzeu někdy dříve byli, rádi se k nám opět podívali. Nebylo výjimkou, kdy odpověděli, že se k nám vrátili již po třetí nebo vícekrát.
Čtvrtá, poněkud obšírnější otázka zněla, zda návštěvníci znají a zda využívají odborné přednášky a interaktivní akce pořádané muzeem a o jaká témata by měli zájem. Na první část dotazu odpověděla bohužel většina respondentů NE, pouze 11 odpovědí znělo ANO; na druhou část otázky odpověděli kladně pouze dva lidé, z nich jeden využívá nabídky pouze ČÁSTEČNĚ. Témata, o která by měli návštěvníci zájem, byla velmi pestrá, např. historie Kutné Hory (nejčastější odpověď), středověk, příroda, dolování, architektura, obrazy, ražba mincí, vitráže, stříbro a historie, ale i hračky, knihy, řemeslo a pivo. Naše nezodpovězené otázky zní: Přišli by tito uchazeči na přednášku s tématem, o které mají zájem, když většina z nich přijela z různých koutů naší republiky? Jaká by byla účast? Ještě bych zde ráda podotkla, že naše přednášky se pořádají zdarma v odpoledních hodinách. I tak účast kutnohorských obyvatel je zcela minimální.
V poslední páté otázce jsme se ptali, zda návštěvníci znají naše webové stránky. Opět nadpoloviční většina odpověděla NE. Někdy uvedli sice ne, ale s poznámkou, že hned po příjezdu domů se na ně podívají. Odpovědi ANO se častěji vyskytovaly u návštěvníků Hrádku. Ti zřejmě vědí, že je vhodné rezervovat si předem prohlídku středověkého dolu, a proto vyhledávají informace na internetových stránkách muzea. Ostatní objekty Kamenný dům, Tylův památník, ale i stála expozice Město stříbra v objektu Hrádek jsou zpřístupněné veřejnosti kdykoliv v otevírací době a bez nutné rezervace předem.

Stanislava Doležalová

Den Středočeského kraje 28.10.2009 v Českém muzeu stříbra

V letošním roce Den Středočeského kraje přilákal do Českého muzea stříbra na 1945 návštěvníků. Tradičně byly zdarma zpřístupněny objekty Hrádek, Kamenný dům a Tylův památník včetně výstav. Pro návštěvníky byla uspořádána výstava "Co nového v muzeu?", která představila nové a nově zrestaurované sbírkové předměty muzea v roce 2009. Prohlídku muzea obohatil doprovodný program s havířskou tématikou, který přinesl potěšení jak pro dospělé, tak i děti. Pro nejmenší návštěvníky byly připraveny omalovánky s havířskou tématikou a dřevořezy z Kutnohorské bible. Dále si mohli obléknout havířský oblek tzv. perkytli a na okamžik se proměnit v havíře. Studenti a dospělí si prověřili své znalosti o muzeu formou pracovních listů nebo archeologického kvízu. Jak znají Kutnou Horu, si vyzkoušeli při doplňování slepé mapy. Mnozí návštěvníci si nenechali ujít příležitost vyzkoušet si psaní gotického písma husím brkem.
Celý den v muzeu vládla příjemně soutěživá atmosféra a kromě nově nabytých vědomostí si návštěvníci odnesli i řadu drobných cen.

Přehled návštěvnosti:

Hrádek:
Expozice I. okruh - 459 návštěvníků
Expozice II. okruh - 178 návštěvníků
Výstava - 496 návštěvníků
celkem Hrádek - 1133 návštěvníků

IC, prodej suvenýrů:
200 návštěvníků

Kamenný dům:
Expozice "Královské horní město" - 132 návštěvníků
Výstava - 132 návštěvníků
celkem KD - 264 návštěvníků

Tylův památník:
Expozice "Podzemí KH" - 115 návštěvníků
Expozice "J.K. Tyl" - 113 návštěvníků
Výstava "Indiánská inspirace" - 120 návštěvníků
sobota celkem TP - 348 návštěvníků

Kateřina Vobořilová

Současné české překlady Bible

Ve čtvrtek 1. října proběhla od 18. hodiny na Hrádku poslední přednáška čtyřdílného cyklu pořádaná k 520. výročí vydání Kutnohorská bible Martina z Tišnova v roce 1489. Její téma bylo tentokrát více biblické, neboť se věnovala současným překladům Bible do českého jazyka, resp. porovnání jejich čtyř nejnovějších vydání.
Jako první vystoupil kutnohorský evangelický farář Jaroslav Fér, který se, coby znalec hebrejštiny a řečtiny, podílel na revizi ekumenického překladu Starého zákona. Seznámil posluchače s počátky ekumenického překladu, jeho cíly, metodikou a vydáními. Ekumenický překlad, jak již vyplývá ze samotného názvu, představuje kompromisní vydání šesti českých křesťanských církví.
Druhý příspěvek o překladu Jeruzalémské bible si připravil zdejší kaplan Pavel Jägr, který však momentálně pobývá v Římě. Přednášku tak za něj přečetl kutnohorský arciděkan P. Jan Uhlíř. Jeruzalémská bible představuje současný moderní překlad katolický, který vychází z překladu francouzských dominikánů. Jejím přínosem je tak oprava starých českých překladatelských omylů, neboť se staršími českými vydáními vůbec nepracuje, a bohatý poznámkový aparát.
Ve třetím příspěvku seznámil Štěpán Kafka přítomné s tolik diskutovanou Biblí pro 21. století. Upozornil především na její prvotní úkol dostat Bibli „do ulic“. Její vydavatelé se zaměřili pouze na obsahovou stránku věci a často velmi zkostnatělý biblický jazyk převedli do moderní češtiny. Tím se pochopitelně nevyhnuli celé řadě nepřesností a omylů.
V závěrečném čtvrtém bloku představila dvojice Michal Krchňák a Antonín Zelina Studijní překlad Bible. Ve svém příspěvku se snažili vymezit se především vůči překladu ekumenickému, který považují místy za nepřesný. Studijní překlad vyniká nad ostatními množství poznámkového aparátu, např. s odkazy na stejné citáty v předchozích biblických knihách, který však dělá celou Bibli poněkud hůře přehlednou a čitelnou.
V závěrečné diskusi připomněl p. Fér původní záměr vydavatelů B21, kteří chtěli nejprve vydat pouze modernizovaný překlad kralický a z kterého se teprve postupem doby stal tento překlad psaný zcela moderní češtinou. Závěrem upozornil na možnou chybu v překladu Studijním v Evangeliu podle Lukáše, ale to byla pro laické posluchače již záležitost zcela odborná.

Josef Kremla

Druhá přednáška o Kutnohorské bibli

V úterý 22. září proběhla od 18. hodiny na Hrádku již třetí doprovodná přednáška k výstavě Kutnohorská bible Martina z Tišnova. Restaurátorka Mgr. Kateřina Ďoubalová (za svobodna Kukralová) si pro nás připravila přednášku Restaurování Kutnohorské bible ze sbírky ČMS. Posluchači se tak seznámili s výrobou papíru, problematikou inkoustů a tiskařských barev, šitím papírových složek pravými vazy do knižního bloku a zhotovením jeho krycí vazby. To vše jako předehra a samotnému restaurování, které u starých tisků ovlivňuje právě technologie jejich výroby a kvality použitých materiálů. Všechny restaurátorské postupy Kateřina Ďoubalová dokumentovala právě na případě exempláře Bible kutnohorské ze sbírky našeho muzea, tzv. druhého vydání bez znaku, který sama restaurovala v letech 2003 až 2004.
Z mého pohledu nejzajímavější přednášku navštívilo bohužel pouhých třináct posluchačů. Nejen ze závěrečných dotazů a diskuse však jasně vyplynulo, že kdo přišel, rozhodně nelitoval.

Josef Kremla

Přechodné uzavírky muzea

Z technických důvodů budou dne 2.10. expozice muzea na Hrádku uzavřeny. Dne 3.10. bude z důvodu natáčení pořadu České televize uzavřen I. prohlídkový okruh "Město stříbra". Ve dnech 17.-18.10. bude z technických důvodů uzavřen I. prohlídkový okruh a 17.10. od 13.30 i II. prohlídkový okruh "Cesta stříbra".
V pondělí 28.9. budou všechny expozice Českého muzea stříbra otevřeny.

Stránky