Sokol

Spolkový život a osobnosti Kutné Hory 19. století – díl I.

Tělocvičná organizace Sokol vznikla 16. 2. 1862, kdy se konala ustavující schůze Tělocvičné jednoty Pražské v čele s Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem. Kutná Hora nezůstala dlouho pozadu a 1. 12. 1862 založil továrník Otakar Breuer Sokol i zde. Ještě téhož dne se konalo první cvičení v hostinci pana Pasovského v Bartolomějské ulici čp. 556. Na veřejnosti se kutnohorští sokolové objevili poprvé 17. 5. 1863.

V krojích, s praporem a trubači pochodovali na svůj první výlet do Červených Peček. V červenci roku 1864 se na Rovinách konalo první veřejné cvičení, na které přijel i Tyrš. Jednalo se tehdy o největší veřejnou akci v novodobých dějinách města. V zápase se cvičení zúčastnil i první starosta Breuer a skončil dokonce druhý. Cvičení žen bylo zavedeno až v roce 1885.

Od počátků se Sokol zapojil do vlasteneckého dění ve městě. Účastnil se národních slavností, přispíval na pomník Karla Havlíčka (odhalen v srpnu 1883), pořádal národnostně vzdělávací akce a v neposlední řadě se věnoval činnosti kulturní – divadlu a koncertům. V roce 1877 uspořádal první kutnohorské Šibřinky (sokolské maškarní zábavy).

Až do 80. let probíhala cvičení v hostincích, a tak začala být aktuální výstavba vlastní sokolovny. V roce 1884 zakoupila jednota část zahrady od Josefa Malivy na Dolním městě. Vybrán byl projekt architektů Josefa Doležala a Josefa Kruliše. V červnu sokolové položili základní kámen a v lednu 1885 ještě v nedostavěné tělocvičně proběhlo první cvičení. Stavbu dokončil až o další tři roky později (1888) kutnohorský stavitel Čeněk Dajbych. Dluh však jednotu donutil pronajímat budovu jiným spolkům nebo politickým stranám a v roce 1905 ji musela předat do majetku města. Vzniklo zde kino, které po vykoupení budovy roku 1921 provozoval i Sokol.

V rámci Sokola vznikala i řada specializovaných sportovních odvětví. Jedním z prvních byl samostatný hasičský sbor, který se však díky svému specifickému cvičení a samostatným vystoupením záhy osamostatnil. V nedalekých Neškaredicích v roce 1885 založil Václav Kruliš jízdní oddíl Horymír. Sokolové – cyklisté si v roce 1896 založili vlastní Klub velocipedistů. Další rozvoj činnosti nastal počátkem 20. století. Opravila se tělocvična, vznikla řada poboček v okolí – Křesetice, Svatý Jakub, Chlístovice, Nové Dvory a Sedlec. Pro rozvoj nových sportů však vyvstala potřeba letního cvičiště. Prozatím si proto Sokol pronajal cvičiště v Lorci.

Zvrat nastal v roce 1914. Řada členů byla odvedena na frontu a budovu sokolovny obsadila armáda. Později zde vznikl vojenský lazaret. Cvičení se prakticky věnovaly jen ženy. Počátkem roku 1916 došlo k pozastavení činnosti Sokola a v únoru byla celá organizace rozpuštěna. Svou činnost kutnohorský Sokol obnovil krátce před koncem války 12. 10. 1918.

Josef Kremla, ČMS